Není sucho jako sucho aneb různé tváře stejného nepřítele

6. června 2019

Zprávy o tom, že Českou republiku sužují sucha či nedostatek vody, můžeme v médiích vídat čím dál častěji. Sami jsme se tomuto tématu věnovali v jednom z našich dřívějších článků, jenž si můžete přečíst zde. Avšak není sucho jako sucho – podle výskytu a projevu rozlišujeme hned několik druhů, které si nyní představíme.

Není sucho jako sucho aneb různé tváře stejného nepřítele
6. června 2019 - Není sucho jako sucho aneb různé tváře stejného nepřítele

Meteorologické sucho

Meteorologické sucho nastává, když se v nějaké oblasti znatelně sníží množství srážek oproti průměru v daném období, tedy když například v červnu prší mnohem méně než dříve. Toto sucho bývá často doprovázeno zvýšenými teplotami a silným slunečním zářením, jež přispívají k většímu odpařování vody z krajiny, a tedy i prohlubování důsledků sucha jako jsou nižší zemědělská produktivita, riziko požárů či dokonce povodní, neboť extrémně vyprahlá půda následně nedokáže vstřebat veškerou vodu z přívalových dešťů. Zranitelnost oblasti vůči meteorologickému suchu se vypočítává jako rozdíl mezi ročními srážkami a množstvím odpařené vody, tzv. výparem.

Mezi nejzranitelnější oblasti u nás patří Ústecký kraj, Plzeňský kraj, hlavní město Praha a Středočeský kraj, dále pak části Královehradeckého a Pardubického kraje a v neposlední řadě také Olomoucký
a Jihomoravský kraj, kde patří situace dlouhodobě k nejhorším.

Zemědělské sucho

 

Meteorologické sucho, které jsme si popsali výše, má mnohdy za následek sucho zemědělské, kdy v půdě není dostatek vody pro pěstování zemědělských plodin či rozvoj lesů. Z dlouhodobých měření vyplývá, že za posledních 60 let se období nedostatku vody v půdě během jarních měsíců prodloužilo skoro o dva týdny.

wheat-field-1205594_1920

Díky technologické vyspělosti však zatím není ohrožena potravinová bezpečnost České republiky. V lesnictví sucho způsobuje chřadnutí řady stromů (např. smrků) nebo již zmíněné riziko požárů. Sucho a teplo navíc napomáhají množení škůdců či parazitických hub. Dopady zemědělského sucha na naše území nejlépe vystihuje skutečnost, že zemědělská půda činí více než polovinu našeho území a lesy zhruba 34 %.

Nejzranitelnější vůči zemědělskému suchu jsou jižní Morava a severozápad Čech.

Hydrologické sucho

 

Vyznačuje se slábnutím vodních toků a snižováním zásob podzemních vod. V této oblasti nedochází k tak dlouhodobě výrazným změnám jako je tomu u meteorologického či zemědělského sucha, ačkoliv třeba v roce 2015 byl na Labi pozorován jeden z nejmenších průtoků v historii pozorování. Zrovna tak byl v uplynulých letech zaznamenán nejvyšší počet minimálních stavů hladiny či nejvýznamnější sucho v podzemních vodách.

barca-1745167_1920

Nejvíce ohrožené oblasti jsou stejně jako v předešlých případech ty s menším množstvím srážek
a vysokou mírou odpařování vody z krajiny, tedy jižní Morava a střed a severozápad Čech. Pozitivem je, že sucho se v případě podzemních vod projevuje výrazně pomaleji, tudíž oblasti s velkými zásobami mohou v období sucha zbytku území vypomoci.


Přestože většina z nás díky technologické vyspělosti České republiky dopady sucha výrazně nepociťuje, jedná se o problém, který svým rozsahem postihuje v různých podobách většinu našeho území a jenž tak nelze brát na lehkou váhu. 

 

Jsme připraveni pomáhat

Provozujeme 0 humanitárních skladů
Máme v záloze přes 0 dobrovolníků
2013 jsme pomáhali ve 0 obcích likvidovat následky povodně
2013 jsme poskytli 0 Kč na pomoc zasaženým rodinám